Měsíc po sezóně: A tým dorostu

Dorostenecké áčko odehrálo sezónu v první lize dorostu, která je nejvyšší českou soutěží. Tato soutěž je rozdělena na pět divizí po 13 týmech dle dojezdových vzdáleností. Každá divize obsahuje tři koše po 5 a 3 týmech, jimiž se v průběhu sezóny prostupuje dle aktuální výkonnosti.

Efdéčko zahájilo sezónu díky losu ve druhém koši, kde v prvním zápase vyzvalo Děčín. V tomto duelu však hráči Teplic soupeři vůbec nestačili a nedokázali předvést téměř nic. Konečný výsledek 1:8 byl ještě docela milosrdný. Ani druhý zápas s Karlovými Vary se herně moc nepodařil, naštěstí na tom byl soupeř podobně, a tak do Teplic putovaly první tři body za výhru 5:4. Za výhru, kterou tepličtí hráči vybojovali v samotném závěru zápasu, kdy dohrávali jen v osmi lidech a v posledních čtyřech minutách obrátili díky gólům Dubna a Bratschaedla vývoj zápasu z 2:4 na 5:4. V dohrávce prvního kola o 14 dní později už Efdéčko předvádělo v prvním zápase lepší výkony, na opatrnou hru Kladna to ale nestačilo i díky dvěma smolným gólům. Konečný výsledek 3:5 zněl ale optimisticky do posledního zápasu kola proti Litvínovu. V tom však soupeř předvedl svou útočnou hru, kterou dokázal vsítit celkem 14 branek a hráči Teplic byli velmi rádi, když se ozvala závěrečná siréna a jelo se domů.

Díky jedné výhře udrželo Efdéčko druhý koš a ve druhém kole ze šesti vyzvalo Ústí, které si klestilo ligou cestu vzhůru do prvního koše. Poklidný zápas poznamenaly výkony rozhodčích, kteří do něj přes nevoli všech zúčastněných zasahovali až příliš, první dvě třetiny se proto prakticky nehrálo 5 na 5. Skóre utkání otevřel Veselý, soupeř ale do konce první části strhnul skóre na svou stranu v poměru 3:1. Ve druhé části ale Efdéčko po gólech Dubna a Pronina vyrovnalo a i výkony obou týmů byly v tu dobu podobné. Třetí část pak přinesla výpadek, pět branek Ústí a bylo rozhodnuto. Ve druhém mači změřily Teplice síly s Plzní, kde byl vývoj zápasu podobný, byť tentokrát chybělo k bodům opravdu málo. Šest vteřin před koncem měly Teplice za stavu 4:5 standardní situaci v počtu 5 proti 3, ta ale nebyla využita a na konto Teplic putovala pátá prohra. Na domácí půdě na konci října Teplice porazily pražské Tigers poměrem 5:2, kdy v zápase i díky skvělým výkonům Pošíka v bráně ubránily všechna čtyři oslabení. V posledním zápase kola proti plzeňským Gorilám rozhodla první třetina, kterou zvládli lépe hosté a nakonec si připsali pohodlnou výhru 8:4.

Tentokrát jedna výhra na udržení koše nestačila a tak Efdéčko odehrálo následující turnaj ve třetím koši, kde se dvakrát střetlo s Děčínem a Tigers. První zápas s krajskými krajany dopadl velmi těsně poměrem 6:7 pro Děčín, nepomohly ani dvě branky Kocaje, v tom druhém si naopak tepličtí hráči s chutí zastříleli a rozdrtili Tigers 10:4. Výhru režíroval hattrickem Matyáš Drobný. V dohrávce se pak situace opakovala a i tentokrát si Děčín připsal jednobrankové vítězství 6:5. V zápase s Tigers žlutomodří po dvou třetinách prohrávali o čtyři branky, fantastickým výkonem se ale dostali zpět do hry a vteřinu před koncem srovnával Ondra Duben na 7:7. Díky čtyřem bodům se mohli hráči radovat z postupu do druhého koše. 

Čtvrté kolo přineslo jako otvírák odvetu proti Litvínovu. Porážku s ním si hráči Teplic stále dobře pamatovali a rozhodli se ji náležitě odčinit. Tentokrát to byl černožlutý soupeř, který si přál, aby zápas co nejdříve skončil, zvláště když sedm minut před koncem skóroval Martin Dudek už na 9:2. Přílišný optimismus však pustil Litvínov do hry a nakonec z toho bylo "jen" vítězství 11:6. Druhé utkání patřilo souboji s Chomutovem, ve kterém padlo celkem 16 trestných minut na straně Teplic, které podlehly poměrem 2:6. V dohrávce s Děčínem se tentokrát drama nekonalo, díky precizní obraně soupeře připsaly Teplice porážku 1:7, předvánoční náladu si ale spravily výhrou 10:3 nad Karlovými Vary i díky hattricku Knapíka a nájezdovému expertu Kugelovi.

O kousek tak unikl postup do nejvyššího koše a naopak přišla menší krize, kdy hráči nedokázali nejprve čelit Plzni, se kterou prohráli 1:5 a poté ani Tigers, se kterými se tentokrát rozloučili skórem 4:8. Na následujícím turnaji sice porazili plzeňskou Slavii, herní výkon však trenéry příliš nepřesvědčil, což se ukázalo hned v dalším zápase, který Teplice projely proti Gorilám jasně 6:12.

Poslední kolo tak dorost odehrál ve třetím koši, což nevěstilo dobrou pozici pro play off. V gólově chudém utkání nejprve porazil Kladno 3:1, kdy se probudil sváteční střelec Lukáš Miněk. Utkání s plzeňskou Slavií bylo tentokrát plné hrubých chyb, které soupeř trestal a dokráčel si pro vítězství 9:5. Poslední dvojzápas přinesl opačné výsledky - prohru s Kladnem 2:6 a naprosto bizarní zápas se Slavií, kdy si všichni hráči Teplic vylosovali posty z klobouku, trenéři se odporoučeli do hlediště a s němým úžasem pozorovali jasnou výhru svého týmu, kterou režíroval dvěma góly Matěj Kopřiva.

Do play off vstoupily Teplice proti Pantherům, od kterých je v tabulce dělilo šest příček. Odehrány byly dva zápasy, kde rozhodovalo konečné celkové skóre. V prvním duelu si Teplice nechaly ujet vlak ve druhé třetině, když soupeř odskočil na 6:1. V poslední části však žlutomodrý tým zabral a i díky dvěma gólům Rejchy snížil čtyři minuty před koncem na 6:4 a na rozdíl od soupeře byl v laufu. Dané skóre už jednak vypadalo na to, že se ve druhém zápase bude přeci jen o něco hrát, navíc zde byl i příslib dalších možných branek ve zbývajících minutách. Bohužel do hry zasáhl rozhodčí, který si vyložil situaci na středu hřiště opačně, než měl, nařídil nájezd, který soupeř proměnil a zdecimoval tak náladu celého týmu. Po skončení zápasu a shlédnutí videa se sice sportovně omlouval, na faktu, že Teplice musí ve druhém zápase dát čtyři branky, to ale nic neměnilo. Druhý zápas byl velmi vyrovnaný, Teplice celkem čtyřikrát odskočily do vedení, vždy však pouze do jednobrankového. V závěru zápasu navíc neproměnily ani jeden ze dvou nařízených zápasů a nakonec neudržely ani vedení ani remízu a podlehly 4:5.

Z 24 utkání v sezóně tak dorostenci dokázali bodovat v celkem 9, v dalších 5 chyběl k bodům opravdu jen kousek a "jen" celkem čtyřikrát odjížděli z utkání s jasnou prohrou. Klubovou produktivitu ovládl ve všech ohledech Ondra Duben, mezi brankáři soutěže pak solidní místo obsadil Zdeněk Pošík, který s výjimkou jednoho zápasu odchytal celou sezónu. Ve statistikách družstev pak Efdéčko zaujalo pátou pozici v úspěšnosti oslabení a nelichotivou třetí pozici v počtu trestných minut.

Pavel Dolejší, hlavní trenér:
"Po spojení klubů jsme se začali s Kubou věnovat budování týmu dorostenců. Naše očekávání a ambice byly poměrně vysoké. Přihlásili jsme dvě družstva do dvou různých soutěží. Elitní team v sezóně nastupoval v 1.dorosteneceké lize, kde ho čekali kvalitní soupeři, se kterými jsme se dříve moc nepotkávali. Hned první turnaj nám ukázal, že máme velké rezervy a je na čem pracovat. Hráči se do té doby vůbec nesetkali s takovými věcmi, jako je řízená obrana, založení protiútoku, aktivní napadaní atd. Úkolů bylo před námi dost. Na konci sezóny můžeme s klidným svědomím říct, že jsme se hodně posunuli, a hlavně herně vyzráli. To nám pomůže v dalších sezónách jak v dorostu, tak při přechodu do juniorů."

Tobiáš Tychler, kapitán:
"Sezónu bych hodnotil pozitivně. Zpočátku jsme se teprve poznávali a to se projevilo i na úvodních výsledcích. Postupem času jsme si na sebe ale zvykli a začali se jako tým zlepšovat. Bohužel jsme si však nedokázali v průběhu sezóny vybudovat dostatečně dobrou pozici do play off a tudíž jsme schytali těžkého soupeře. I přes roli outsidera jsme se ale poprali o dobrý výsledek."

Jakub Podlucký, trenér: 
"Sezóna začala nehezkými výsledky a hlavně výkony. Na druhou stranu o to hezčí byl na hráče pohled na konci roku, kdy bylo vidět zlepšení snad ve všech oblastech. Škoda ale některých zápasů, kdy jsme dělali zbytečné chyby, ze kterých soupeři těžili, aniž by museli nějak složitě tvořit. Velmi spokojen jsem naopak s tím, jak tým fungoval po lidské stránce a mimo hřiště."